AI kouč: v čem může pomoci a kde je dobré být na pozoru

Nedávno jsem si jako koučka vyzkoušela AI kouče.

A zajímalo mě: jak moc mi bude užitečný?

Moje odpověď zní: Ano, ale…

Šla jsem tam s autentickým tématem

Nešlo o testování z nadhledu. Přinesla jsem reálné téma, které jsem právě řešila.

A byla jsem příjemně překvapená, že:

• položil několik užitečných otázek,

• díky nim jsem si utřídila myšlenky,

• a odcházela jsem s větším klidem v hlavě.

Tohle byla rozhodně přínosná část.

A pak přišla i ta druhá

AI kouč zároveň:

• nabízel své, ne vždy správné, domněnky jako fakta,

• hodnotil moji situaci,

• nabádal mě směrem ke svým vlastním řešením.

A to jsou přesně věci, které kvalifikovaný kouč nikdy nedělá.

Nejen kvůli metodice, ale proto, že mozek potřebuje při změně bezpečí, nestrannost a prostor, aby mohl dojít k vlastním závěrům. Jakmile systém začne určovat směr nebo hodnotit, může to být zavádějící i jít proti etice.

Proč je "lidskost" AI zároveň přínos i riziko

Zaujalo mě, že pomoc i riziko přichází ze stejného místa: z toho, jak lidsky AI kouč působí.

Na začátku mi právě tahle "lidskost" pomohla cítit se dobře a snadno se do rozhovoru ponořit.
Ale zároveň je to přesně ten moment, kdy může být až příliš jednoduché zapomenout, že to není skutečný odborník a že AI nemá etiku kvalifikovaného kouče ani plné porozumění kontextu, ve kterém se člověk nachází.

Můj závěr

AI kouč může být v určitých situacích dobrým pomocníkem.
Ale jen tehdy, když si člověk udrží kritický odstup, což nemusí být vždy snadné, obzvlášť když AI zní empaticky a "lidsky".

Pro kontext: vyzkoušela jsem AI kouče s více než milionem uživatelů a hodnocením 4,6 z 5.